František Rint a sedlecká kostnice

Rodina Rintů patřila mezi jednu z nejstarších v České Skalici.  Otec Vojtěch Rint byl skalický řezník v čp. 187, matka Anna, rozená Mervartová, byla rovněž skalickou rodačkou. Jejich nejstarším synem byl Josef, narozený v r. 1828, který pokračoval v otcově řeznické živnosti, v r. 1855 se oženil s Terezií Konvalinkovou. Druhý syn Daniel Rint, narozený v r. 1830, dosáhl značného společenského postavení, jako císařský rada byl vrchním inspektorem c. k. privátní jižní dráhy v Innsbrucku. František se narodil 26. 1. 1835, byl pokřtěn tehdejším skalickým farářem Vojtěchem Palečkem. Společenské postavení rodiny potvrzuje i fakt, že kmotrem synů byl Josef Steidler, známý skalický hostinský, kmotrou Františka byla jeho manželka Rozalie Steidlerová. V matrice je uváděn ještě jeden syn Rintových Vincenc, narozený v r. 1838, zřejmě záhy zemřel. František, uváděný v matričním zápise jako mistr sedlářský, se v roce 1856 oženil s Annou Hertlovou, rovněž pocházející z Č. Skalice.

Poprvé Českou Skalici František Rint proslavil svou dovednou kompozicí, když ze zbraní a vojenských potřeb, které zde zůstaly po válce prusko-rakouské v r. 1866, uspořádal obrazec rakouského císařského orla. Tuto pozoruhodnou práci se zájmem obdivoval v zasedací síni radnice sám císař František Josef I., když 2. 11. 1866 navštívil Českou Skalici během své cesty po bojištích skončené války.

V roce 1870 byl František Rint vyzván, aby se podílel na opravě a novém uspořádání kostnice v dolní části původního hřbitovního kostela Všech svatých v Sedleci u Kutné Hory, kam bývali pochováváni příslušníci místního zrušeného cisterciáckého kláštera. Původní gotická kaple, barokně přestavěná slavným architektem J. B. Santinim Aichlem byla celkově obnovená v 2. polovině 19. století. Do kostnice byly přeneseny a uspořádány kosterní pozůstatky téměř 40 tisíc obětí morové nákazy, bitev a bojů ještě i z doby husitské.  

František Rint se čtyřmi členy své rodiny pracoval na výzdobě kostnice tři roky. Namáčel kosti do chlorového vápna, čímž je vybělil a dezinfikoval. Z nich sestavil erb rodu Schwarzenbergů, tehdejších majitelů sedleckého panství, vytvořil majestátní lustr, girlandy, monstrance a poháry. Zrušil původní menší pyramidy z kostí, přerovnal je do čtyř rozměrných, nad nimi zavěsil čtyři koruny symbolizující nebeské království.

Kostnice v Sedleci je místem, které svým „memento mori“ je nejen pozoruhodným uměleckým výtvorem českoskalického rodáka Františka Rinta, ale vede i k zamyšlení nad lidskou existencí, faktem smrti, krátkosti lidského života. 

Unikátní fotografie z archivu Muzea Boženy Němcové, 2021