Česká Skalice
Podle pověsti vznikla skalická farní škola již ve 13. století při blíže nedoloženém klášteru pod dnešní Barunčinou školou. Kdy byla postavena původní dřevěná školní budova, není známo. První písemná zmínka o skalické farní škole je z roku 1407. Roku 1639 vypálili školu Švédové. Nová dřevěná škola, z níž se do dnešních dnů dochovala menší přední část, byla postavena roku 1643. Letopočet zachovaný na zdi uvnitř školy připomíná pravděpodobně rok opravy.
Husovo náměstí je přirozeným centrem města. Je pojmenované po českém hrdinovi Mistru Janu Husovi. O tom ve své v roce 1915 poměrně odvážně rozhodlo tehdejší obecní zastupitelstvo. Některé ulice se během více než sta let přejmenovávaly třeba i třikrát. To není případ Husova náměstí, protože to nese svůj název nepřetržitě od 13. září 1915.
Na rozhraní tereziánských silnic k Náchodu a Červenému Kostelci byla pravděpodobně roku 1731 postavena trojboká kaplička nejsvětější Trojice s pilastry na rozích a římsami nad výklenky. Výklenky kapličky zdobí tři olejomalby na plechu: Zavraždění sv. Václava, Nejsvětější Trojice a Sv. Florián. V roce 1994 byly původní malby restaurovány a uloženy v muzeu. Do výklenků kapličky byly osazeny kopie obrazů provedené výtvarníky-restaurátory, manželi J. a R. Vašinovými z Pardubic.
Venkovský barokní kostel známý především jako místo svatby rodičů Boženy Němcové, Jana Křtitele Pankla a Marie Magdaleny Terezie Novotné, i jako místo svatby Barunky Panklové s Josefem Němcem (12. září 1837). Také rodiče Barunky zde měli svatbu, a to 7. srpna 1820.
Jednopatrová zděná barokní budova s šindelovou valbovou střechou a vnějším dvouramenným zděným schodištěm, pod nímž se vchází do přízemí, byla podle zápisu J. M. Ludvíka „vystavěna od kamene“ roku 1731 pravděpodobně na místě původní staré fary. Stavba je projevem zlidovělého baroka, kombinuje slohové motivy s prvky lidovými.
Většinu písemných zpráv o Maloskalické tvrzi zničil požár v 16. století. Nejstarší zmínka však pochází ze 14. století. V 17. století při vypálení České Skalice Švédy tvrz zanikla. Poslední zbytky byly zničeny v letech 1822–1826.
Na Husově náměstí upoutá pozornost mariánský sloup z počátku 18. století. Na vysokém pseudokorintském pískovcovém sloupu stojí pozlacená socha Panny Marie na zeměkouli a hadu. Na podstavci sloupu jsou pískovcové reliéfy světců: sv. Florián, sv. Vít, sv. Jan Křtitel a sv. Josef a letopočty s iniciálami "1825. W.W. 1889". Druhý letopočet připomíná pravděpodobně rok opravy sloupu.
Předchůdcem dnešního Muzea Boženy Němcové bylo českoskalické městské vlastivědné muzeum, založené jako v jiných českých městech z podnětu Národopisné výstavy českoslovanské v Praze pořádané v roce 1895. Vlastnímu otevření muzea roku 1902 předcházelo několikaleté období nadšeného shromažďování sbírek. Vůdčí osobností těchto průkopnických snah se stal řídící učitel Josef Chládek. První sbírky, ukázky lidových krojů a nábytku, zbraně z roku 1866, Kancionál literátského spolku z roku 1567, městská privilegia a jiné listiny, cechovní památky, zbytky první veřejné knihovny na Náchodsku založené učitelem Josefem Arnoštem Koliskem, byly nejprve umístěny v radnici, v místnosti za zasedací síní městského zastupitelstva.
Pomník Boženy Němcové na Husově náměstí. Pomník s bystou české spisovatelky zhotovený Mořicem Černilem v roce 1888. dórský sloup s bustou Boženy Němcové. Pomník byl odhalen 15. srpna 1888 za účasti dětí Boženy Němcové Karla a Teodory (Dory) Němcových. Odhalení se údajně zúčastnilo 5000 lidí. Projev při něm pronesl spisovatel a revolucionář Josef Václav Frič.
Při vjezdu do Babiččina údolí, v parčíku u křižovatky ve Zliči, stojí od roku 1975 sem přemístěný figurální pomník Boženy Němcové. Je dílem sochaře Františka Vejse z Hořic a představuje sedící spisovatelku s knihou. Pomník dal roku 1912 postavit v upomínku na vítězství balkánských Slovanů nad Turky v zahradě své vily ve Zlíči továrník Morávek. Pomník později stál před bývalou zlíčskou školou, odkud byl po restaurování v hořické kamenické škole převezen na dnešní místo.
Pomník v podobě spícího lva na vysokém podstavci z pískovce stojí v Dubno v katastru Kleny na místě hrobu 80 padlých z bitvy u České Skalice. Dne 28. června 1866 zde probíhaly nejtěžší boje bitvy Prusko-rakouské války. Rakouští polní myslivci zaútočili přes kopec u Zlíče a zatlačili Prusy k dubenské hájovně.
Stará radnice v České Skalici je dům čp. 1, 52 a 275 na západní straně Husova náměstí. Od roku 1987 je památkově chráněna. Budova je přirozenou dominantou města. Radnice, která je poprvé zmiňována v roce 1586, vyhořela v roce 1707 a po požáru byla přestavěna barokně. Na zachovalém plánu z roku 1794 má ve směru do náměstí bohatě členěný štít.
Původně jednopatrová barokní budova, kovárna Josefa Steidlera, byla později upravena jako měšťanský dům v empírovaném slohu. Spolu s bývalým klášterem nad Úpou, se zbytky maloskalické tvrze, Muzeem Boženy Němcové (původně Steidlerův hostinec), kostelem a malou farou architektonicky dotváří vzácný urbanistický celek maloskalických památek. Škoda, že jako nájemní dům zejména v posledních letech značně chátral. V roce 2018 dům převzal spolek Luxfer Open Space, který se snaží o jeho obnovu.
Bývalá zájezdní hospoda, vystavěná roku 1824 Josefem Steidlerem na rozvalinách opuštěné maloskalické tvrze při nově postavené císařské silnici, je široký kamenný jednopatrový dům s klasicistní úpravou průčelí, krytý taškami. Na dvoře stávala na čtyřech mohutných kamenných sloupech otevřená kočárovna s dvěma vjezdy a s maštalí pro dvacet koní. Roku 1836 přistavěl Josef Steidler k přední části hostince nad kočárovnou sál a na žádost nově založeného Jiřinkového spolku jej věnoval Jiřinkovým slavnostem.
Vila Čerych byla svatebním darem podnikatele Ladislava Bartoně z Dobenína neteři Marii Bartoňové-Čerychové. Vila byla podle návrhů architekta Otakara Novotného budována v letech 1924–25, v roce 1925 také byla v okolí vily založena podle návrhu zahradního architekta Josefa Kumpána.
Na unikátním vojenském hřbitově při silnici z České Skalice do místních částí Zlíč a Ratibořic byla v roce 1866 pohřbena většina padlých v bitvě u České Skalice. Jejich památce se 2. listopadu téhož roku na hřbitově poklonil rakouský císař František Josef I. Na hřbitově jsou společné i jednotlivé hroby s pomníky a kříži. Deskou na vysokém balvanu je označen společný hrob 480 rakouských vojáků a velitele brigády generálmajora Gustava Fragnera.
Pondělí
8:00-12.00 / 13.00-17.00
Úterý
8:00-12.00
Středa
8:00-12.00 / 13.00-17.00
Čtvrtek
8:00-12.00
Pátek
8:00-12:00
V červenci a srpnu je úřad každý pátek pro veřejnost uzavřen
