Karel HEJZLAR st.

Narodil se 22. července 1888 v Náchodě. V letech 1902-1905 studoval na pražské konzervatoři obor varhanictví (Kličkova varhanická třída) a skladbu u Karla Steckera. Po jejím absolvování působil do roku 1906 jako varhaník v náchodském děkanském kostele sv. Vavřince. V roce 1906 se přestěhoval do České Skalice, kde nastoupil jako ředitel kůru v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Malé Skalici. V letech 1910 až 1934 pak působil jako sbormistr místního pěveckého spolku Bendl a zároveň jako kapelník městské dechové hudby. Pod vedením Karla Hejzlara dosáhla obě hudební tělesa vysoké úrovně a značných úspěchů.

Karel Hejzlar pracoval jako pedagog ve své soukromé hudební škole, kde vyučoval hře na klavír. Vychoval zde celou řadu kvalitních hudebníků.

V roce 1919 se mu narodil syn Karel, který po něm zdědil hudební nadání a také on se stal významným českoskalickým hudebníkem a sbormistrem. V roce 1935 se přestěhoval do Hradce Králové, aby zde působil jako ředitel kůru v katedrále sv. Ducha. V České Skalici se však nadále zapojoval do kulturních aktivit.

Později byl v letech 1939-1953 sbormistrem hradeckého zpěváckého kroužku Nepasičtí pěvci.

Věnoval se také skladatelské tvorbě, a to zejména chrámovým skladbám. 

Zemřel 4. listopadu 1955 v Hradci Králové.

Výběr z díla: