Václav Šrám – kněz a historik

Středoškolská studia zakončil v Rychnově nad Kněžnou, kde se jako žák setkal s Augustem Sedláčkem. Odtud možná pramení pozdější záliba v historii.

Po absolvování královéhradeckého biskupského semináře a krátkém působení v německé farnosti v Orlických horách byl 10. května 1878 ustanoven za kaplana v České Skalici. Zde se poprvé setkáváme s jeho historickou a vlasteneckou prací, konkrétně s knihou Povšechný přehled okresu českoskalického, která se na stovce stran věnuje širokému záběru témat od historie přes geografický popis až po hodpodářský a jazykový přehled.
Šrám spoluzakládal českoskalickou čtenářskou besedu, stál u myšlenky osazení pamětní desky J. F. Smetanovi v rodných Svinišťanech a angažoval se při organizaci vybudování pomníku Boženy Němcové na českoskalickém náměstí. Již tehdy přispíval do časopisů a denního tisku.

Fotografie z knihy: Věra Vlčková, Česká Skalice OSOBNOSTI kultury - umění - vědy, nakladatelství Pavel Mervart, 2004

Touha po samostatné dráze jej počátkem osmdesátých let 19. století odvádí z České Skalice, na pouť po východních Čechách (Polička, Trutnovsko). Část devadesátých let strávil jako farář na Benešovsku a do konce století pak pobýval na beneficiu ve Starém Bydžově. Posledním Šrámovým působištěm pak byla fara ve Smidarech nad Cidlinou.

Život v církevních službách neznamenal pro Šráma omezení badatalských záměrů – ve Starém Bydžově vedl průzkum kostela, který spravoval, a věnoval se historii města. Stal se zde také zakládajícím členem Spořitelního a záložního spolku a byl členem hospodářské besedy. Po přechodu do Smidar připravil své nejrozsáhlejší dílo – čtyřsetstránkové Paměti městečka Smidar nad Cidlinou. Ve městečku, jemuž věnoval své největší dílo, dne 9. února 1909 zemřel. – (MH)

Literatura: Zdeněk Slavík, Václav Šrám (1851–1909) – kněz a historik, Východočeský sborník historický, 6, 1997