Dědeček Karel a vnuk Roman odhalují společný, umělecky Dobře vysněný sen
Tato expozice spojuje a představuje díla dvou umělců z různých generací, vnuka Romana a jeho již zesnulého dědečka Karla jako dialog ve dvou odlišných prostorách - bílé krychli a v původním historickém prostoru budovy.
Tvorba Karla Lišky má kořeny v akademické malbě. Rozhodl se zaměřit svou práci na krajinomalbu i (auto)portrét. Do své emigrace z celou rodinou, kdy jeho cesta v roce 1968 vedla do západního Německa, se ve svém výtvarném konání soustředil na země východního bloku, kde si připravoval skici k jednotlivých dílům, jež pak realizoval v Praze. Jeho pozdější tvorba po odchodu z Československa vznikala v novém domově v Daisendorfu poblíž Bodamského jezera.
Vystavené práce vnuka Romana sledují konceptuální přístup. Zajímavostí je původní kresba, z jejíž části byl vytištěn banner o rozměrech čtyři krát jedenáct metrů, který byl od března do června letošního roku instalován na vnější stěnu Luxfer Open Space v rámci projektu Galerie (Z)venku. Tato kresba zachycuje Tibora Karla Davida Lišku, novorozeného syna Romana Lišky, navazující na dědečkovu tradici rodinných portrétů.
Ve vymýšlení nových způsobů prezentace děl svého zesnulého dědečka umělec Roman Liška navrhuje další varianty chápání života uměleckého díla, jeho podstaty spolupráce a také to, jak může být umění přepracováno, aby bylo nově viděno čerstvýma očima budoucí generace. Výstava, která potrvá do 13. října a na níž si povídají díla dědečka a vnuka, sahá současně do minulosti i budoucnosti, na jejímž vrcholu je naše přítomnost s cílem vytvořit dobře vysněný sen.