Když se v mateřské škole dějí zázraky: MŠ Česká Skalice zažila den, na který se nezapomíná

V tento den do nich zavítal protagonista čtenářské pregramotnosti projektu Mami, tati, pojďme si číst, realizovaného Nadačním fondem Lepší život pod záštitou MŠMT a osobní záštitou 2. náměstkyně hejtmana Královehradeckého kraje a poslankyně Poslanecké sněmovny PČR paní Mgr. Jany Berkovcové.

A že to nebyla obyčejná návštěva, poznal každý už po prvních minutách.

Mateřská škola Česká Skalice má něco, co se nedá koupit, vybudovat ani nahradit: ředitelku, která rozumí dětem, rodičům i učitelkám tak, jako málokdo.

Mgr. Pavla Smolová dnes opět ukázala, proč je pro tuto školku nepostradatelná. Její cit pro děti, její schopnost vytvořit bezpečné a laskavé prostředí a její odvaha podporovat smysluplné aktivity dělají z této školky místo, které si zaslouží obdiv a také pozornost města, protože je to ten člověk, který má cit pro výběr aktivit pro děti.

Dnešní program byl jako orchestr, nejprve loutkové divadlo, které děti rozesmálo a otevřelo jejich dětskou fantazii. A právě na této vlně přišel pak do herny protagonista aktivity, Ing. Josef Vavřík, lesní pedagog, ředitel Nadačního fondu Lepší život, reprezentant nakladatelství Advent-Orion, jejichž knihy jsou používány k formování charakteru dítěte a člověk, který dokáže děti vtáhnout do světa knih tak, že zapomenou i dýchat.

Paní ředitelka ho představila jako „toho pána, který dětem půjčil knihy domů“. A pak to začalo.

Pepa přišel mezi děti, začal povídat a najednou ztuhl. „Já jsem na něco zapomněl… víte na co?“ Děti hádaly: „Na knížky?“ A Pepa s úsměvem přiznal: „Zapomněl jsem se představit!“

A tak se představil jako Pepa, aby ho děti mohly oslovovat jménem. A od té chvíle byl jejich.

Když Pepa vytáhl harmoniku a zazněla písnička Kniha je náš dobrý kamarád, zpívala celá herna. Zpěv se nesl školkou tak silně, že by se ani Krakonoš nemusel stydět.

Pak přišla chvíle, kterou děti milují: knihy všech velikostí.

Šestimetrová kniha, u které se paní ředitelce na okamžik zastavilo srdce „Co když se nevejde do herny?“ to budeme muset asi přestavovat celou hernu, malá knížka z kapsy, a ještě menší knížečka z druhé kapsy, u které se smála snad i kuchařka v kuchyni

A pak přišla to nejdůležitější, kouzelná kniha jménem Bible. Pepa z ní přečetl dvě „kouzla“, která děti ohromila:

„Ve školce jsme všichni kamarádi a pomáháme si.“ „Nikdy nikomu neubližujeme.“

A v herně bylo ticho tak hluboké, že by bylo slyšet spadnout i špendlík.

Děti, které doma četly s rodiči, si dnes odnesly svou první vlastní kouzelnou knihu, příběh o koníčkovi Hnědáčkovi. Ale nebylo to zadarmo.

Každé dítě muselo:

• přijít k Pepovi
• podat mu ruku
• podívat se do očí
• představit se
• a u paní ředitelky říct kouzelné slovíčko „děkuju“

Pepa se však nejdříve s paní ředitelkou domluvil, že pokud dítě nepoděkuje, tak si knihu nechá pro sebe. A to se právě dětem nelíbilo.

A jaký byl výsledek? Paní ředitelce nezůstala ani jedna kniha. Všechny děti poděkovaly.

A ti, kteří doma nečetli, stáli u společné fotografie trochu smutně. Ale možná právě to je motivuje, aby příště byli mezi těmi, kdo si knihu také odnesou.

Došlo k loučení opět společnou písničkou Kniha je náš dobrý kamarád a také čekání na druhou skupinu z MŠ Podměstí.

Po skončení divadla přišla na řadu druhá budova školky. A i tady proběhlo vše stejně krásně. A opět ani jedna kniha paní ředitelce nezůstala.

Navíc v této skupině přišla i jako host maminka s malou holčičkou, která teprve do školky nastoupí. A ta se snažila představit Pepovi tak statečně, že si vysloužila obdiv i všech učitelek.

A po společné fotografii a písničce se pak děti odebrali přímo na oběd.

A protože v této školce myslí i na žaludky, jedna budova měla k obědu buchtičky se šodó a druhá něco na houbách. I to je důkaz, že zde se o děti starají se vším všudy.

Po skončení aktivity jsme se ptali paní ředitelky, jak den vnímala. A její odpověď byla upřímná a silná:

„Nečekali jsme tak velkou účast. Rodiče dnes dětem málo čtou. Ale tady se ukázalo, že když se jim dá příležitost, dokážou být úžasní. Největší poděkování proto patří právě rodičům.“

A dodala ještě něco velmi důležitého:

„Tuto aktivitu chceme dělat každým rokem s předškoláky. Má obrovský přínos pro děti i rodiny.“

A protože paní ředitelka myslí i na veřejnost, už dnes plánuje, že příští rok i její učitelky se ještě více nadchnou pro tuto aktivitu a na plotě školky budou viset obrázky, pravidla aktivity a informace pro rodiče. Aby každý viděl, že v této školce se něco děje. A že u toho nesmí chybět.

Dnešní den byl důkazem, že:

• když se spojí škola, rodiče a dobrá vůle
• když se dětem dá prostor pro fantazii
• když se čte doma i ve školce .… dějí se věci, které formují charakter, posilují vztahy a dávají dětem to nejcennější, pocit bezpečí, radosti a lásky.

A za to patří obrovské poděkování ředitelce Mgr. Pavle Smolové, všem učitelkám, rodičům, a samozřejmě dětem, které dnes ukázaly, že svět knih je jejich svět.

A Nadační fond Lepší život je hrdý, že může být u toho.