Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kaple se na místě dnešního kostela připomíná už roku 1350. Sloužila oběma panským rodům v Malé i Velké Skalici. Církevní správu prováděli dva kněží, jeden byl ustanoven pro městečko, druhý pro venkov. Za války třicetileté byl zdejší farní úřad na čas přeložen do Náchoda.

Dnešní barokní podobu získal kostel rozsáhlou přestavbou dokončenou roku 1725 Annou Viktorií, rozenou Liebštejnskou z Kolovrat. Barokní věž kostela byla postavena roku 1715. Z vnitřního vybavení kostela je pozoruhodné řezbářské dílo Severina Stolaře z Moravské Třebové Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři z roku 1732. Vzácnou kulturní památkou je také cínová křtitelnice z roku 1490, jejíž nápis se jménem Česká Skalice je nejstarším dochovaným písemným záznamem.

Pod kostelem jsou dvě hrobky. V jedné odpočívají členové rodu Straků z Nedabylic, v druhé Zikmund Joachim Šmidl, majitel studnického panství. V kostele jsou tři pamětní desky. Dvě připomínají zemřelé vojáky v první světové válce. Vlevo od kaple Božího hrobu je ve zdi zasazena deska ozdobená jezdeckými odznaky, věnovaná poručíku Albertu rytíři Pithovi od 4. kyrysnického pluku, padlému u Vysokova, na protější straně je mramorová deska věnovaná Constantinu baronu Nádhernému z Borotína, kadetu 5. praporu polních myslivců, padlému u České Skalice. Prusko-rakouskou válku z roku 1866 připomínají také dělové koule v omítce na věži a na průčelí kostela, železný kříž a deska ve zdi na bývalém hřbitově. Na desce jsou jména vojínů zemřelých v českoskalickém lazaretu, kříž označuje jejich hrob.

Na hřbitov u kostela se přestalo pohřbívat roku 1863. Zrušen byl až roku 1891 a do dnešních dnů se z něho zachovala hřbitovní zeď a umrlčí kaple z roku 1725. U bočního vchodu do kostela je náhrobek pátera Josefa Myslimíra Ludvíka, který stával před hlavním vchodem do kostela, kde byli ve společném hrobě pohřbeni českoskaličtí faráři i zakladatel Jiřinkových slavností páter František Hurdálek.

Roku 1919 byla z náměstí ke kostelu přemístěna socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1744, rokoková plastika vysoké umělecké ceny pocházející pravděpodobně z pražské Platzerovy dílny, a roku 1970 k ní přibyly dvě plastiky ze zrušeného parku Nový dvůr za Velkou Jesenicí. Socha arezského biskupa je označena iniciálami Matyáše Brauna, socha sv. Floriána pochází pravděpodobně z dílny jeho žáků a nese letopočet 1766.