Cesta: Aktuality / Srpen 1968 očima východočeských pamětníků


Srpen 1968 očima východočeských pamětníků

Srpen 1968 očima východočeských pamětníkůJak vzpomínali na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 tehdejší pracovník Rubeny Náchod či voják? Co v danou dobu dělali a jaké následky to pro ně mělo? I to mimo jiné zaznamenali dokumentaristé neziskové organizace Post Bellum.

„Osmičková výročí mají v české moderní historii nezastupitelnou úlohu. Byly to právě přelomové "osmičky", které navzdory vnitřním a vnějším okolnostem politicky aktivizovaly generace a na dlouhou dobu ovlivnily společnost. Rok 1968 je přelomové období, které ovlivnilo generaci Václava Havla a poznamenalo společnost do současnosti. Je to doba velké naděje a následného zklamání, ale i naivity, že se totalitní režim dokáže demokratizovat z vnitřních zdrojů," vysvětlil ředitel Paměti národa Východní Čechy Tomáš Heller, proč je důležité si události nejen roku 1968 připomínat.

"Události roku 1968 ovlivnily celou společnost, ale také odhalily charaktery lidí. O to více je smutné, že i přes velké množství pamětníků, které máme a kterým nenasloucháme, se do současného politického popředí vrací a zakořeňují lidé, kteří se aktivně podíleli na totalitním režimu. Jak vidno, část českého národa trpí ztrátou paměti, a proto je jediným řešením obnova mezigeneračního dialogu a oživování příběhů pamětníků, kterým totalitní režim prostřednictvím i těch lidí, kteří se nyní opět chápou příležitostí, ničil či zničil život,“ dodal Heller s tím, že sdílení mezigeneračních zkušeností je nejlepší ochranou demokracie.

Okupace v Náchodě

Vzpomínky bývalého profesionálního vojáka Rudolfa Macka zachytil před jedenácti lety dokumentarista Jan Horník pro projekt Příběhy 20. století. Rudolf Macek se v roce 1948 po komunistickém puči zapojil jako profesionální voják do protikomunistického odboje. O dva roky později byl společně s ostatními členy odbojové skupiny zatčen a odsouzen k trestu odnětí svobody na 22 let. V roce 1962 byl amnestován. „Musel jsem jít do Rubeny dělat gumaře, lisovat technickou pryž. To byly víceméně galeje. Lisy měly 280 nebo 180 stupňů Celsia,“ vyprávěl Macek s tím, že právě v Rubeně ho zastihly i události roku 1968.

„Když byla invaze, byl jsem členem závodní rady. Měli jsme takový výbor..., pak většina skončila na indexu. Když vjížděly tanky do Náchoda po hlavní silnici, dojely na křižovatku a tam měly cedule Praha a vracely je zpátky. Zase se vrátily na hranice a tam byly autobusy přes silnici a gumy zapálený. V Náchodě byl poměrně solidní odpor. Když hlásili, že z Prahy jedou estébáci v těch šestsettrojkách na Náchod, vyjel autobus a nákladní auto a na něm policajti s kulomety a smetlo estébáky ze silnice. Nestříleli, ale donutili je převrátit se do příkopu – policajti,“ popsal situaci v Náchodě Macek. Jak vzpomínal, uvažoval o emigraci, ale kvůli manželce, která nechtěla opustit rodiče, k tomu nakonec nedošlo.

Zajímá Vás celý životní příběh Rudolfa Macka? Najdete ho společně s dobovými fotografiemi v archivu Paměti národa na www.pametnaroda.cz

Zlikvidoval "Štrougalovy sady"

Polický rodák Jan Šolta, jehož vzpomínky natočil v květnu letošního roku dokumentarista Karel Kužel pro projekt Příběhy 20. století, prožil srpnové události na vojně na letišti u Čáslavi. Jak vzpomínal, aby se vyhnul nejotravnějším částem vojenského výcviku, předstíral, že je nemocný.

„Ale když jsme byli ve tři hodiny ráno vzbuzeni rotmistrem, že jsme okupováni, tak jsem se okamžitě uzdravil, nafasoval ostré a samopal a šli jsme bránit republiku. Jenže brzy jsme zjistili, že se nedá dělat vůbec nic, kasárna byla obklíčena polskými tanky, nad letištěm lítala letadla, která hrozila, že budou bombardovat letiště, pokud by se někdo přiblížil ke strojům. Navíc nám řekl velitel divize, že sovětští mechanici, kteří tam byli u těch migů nastálo přidělení na letišti, nějakým způsobem znemožnili spojení, zablokovali vysílačky, takže byly vůbec potíže dostat spojení s Prahou atd...,“ vyprávěl Šolta s tím, že brzy na to byli přesunuti na letiště Hradčany u Mimoně. To ovšem chtěly pro své letouny sovětské jednotky, takže vojáci museli asi po měsíci na základě rozkazu letiště vyklidit a na to byl jejich druhý letecký stíhací pluk zrušen.

Jak dokumentarista Karel Kužel poznamenává, českoslovenští vojáci prožívali od počátku invaze vojsk Varšavské smlouvy velké ponížení a reagovali na to různými solidárními akcemi – do jedné z nich se zapojil právě i Jan Šolta. Z mimoňského letiště byl přeložen do Kbel, kde se společně se dvěma kolegy rozhodl, že se zajedou podívat na Václavské náměstí k soše sv. Václava. Pod ní lidé po smrti Jana Palacha improvizovaně vytvořili pietní památník, kam nosili květiny. Komunisté sice tento památník neodstranili, ale postavili před něj květináče s tújemi, aby se k němu lidé nedostali. Tomuto lesíku lidé říkali "Štrougalovy sady" podle jména tehdejšího tajemníka ÚV KSČ Lubomíra Štrougala.

„Tak jsme přišli k těm Štrougalovejm sadům a zorganizoval jsem na místě ‚brigádu‘, kdy jsme to všechno vytrhali, vysypali a rozdupali, takže během chvilky bylo po sadech,“ vyprávěl Jan Šolta s tím, že je u toho někdo vyfotil a tyto fotografie se následně dostali do rukou příslušníků vojenské kontrarozvědky. Ti pak s fotodokumentací dorazili na posádku do Kbel a předložili ji k nahlédnutí důstojníkům. Ačkoli Jana Šoltu na fotkách poznali, zapřeli ho a vojenský lékař dokonce uvedl, že svobodník absolvent Šolta nemohl na Václavském náměstí být, protože v tu dobu ležel na ošetřovně. Díky tomu Šolta nebyl potrestán.

 

Zajímá Vás celý životní příběh Jana Šolty? Najdete ho společně s dobovými fotografiemi v archivu Paměti národa na www.pametnaroda.cz

Přijdou Vám svědectví pamětníků událostí 20. století důležitá? Chcete pomoci s jejich natáčením? Staňte se členy Klubu přátel Paměti národa!  https://www.postbellum.cz/klub/

Přihlášku do klubu naleznete na http://klub.pametnaroda.cz/

 

Víte ve svém okolí o člověku, jehož životní příběh by stálo za to zaznamenat?

Kontaktujte prosím východočeskou pobočku Paměti národa na tel. 723 113 280 nebo emailem na tomas.heller@postbellum.cz. Děkujeme!

 

Paměť národa je projekt neziskové organizace Post Bellum, který dokumentuje a veřejnosti zpřístupňuje životní příběhy pamětníků, kterým do života zasáhl jeden či oba totalitní režimy 20. století. Spolutvůrci projektu jsou Ústav pro studium totalitních režimůČeský rozhlas. Post Bellum také vzdělává děti i dospělé, vydává knihy, organizuje výstavy, společenské akce, zážitkové workshopy či školní vzdělávací projekt Příběhy našich sousedů. Posluchači a diváci mohou znát rozhlasový dokumentární cyklus Příběhy 20. století, který od roku 2013 vysíláme na vlnách Českého rozhlasu, nebo stejnojmenný šestnáctidílný dokument vysílaný v České televizi. Pobočku pro východní Čechy jsme založili v říjnu 2017 a zaměřujeme se primárně na natáčení vzpomínek východočeských pamětníků. Realizujeme výstavy, pořádáme besedy, vzděláváme žáky a studenty, yrábíme televizní dokumentypublikujeme příběhy východočeských pamětníků.

Hana Živná, PR a komunikace, Paměť národa Východní Čechy


Jazykové verze


Vyhledávání