Cesta: Aktuality / Tisková zpráva: SLAVNOST JIŘINEK v ČESKÉ SKALICI


Tisková zpráva: SLAVNOST JIŘINEK ČESKÁ SKALICE

Muzeum Boženy Němcové v České Skalici

9. – 11. ZÁŘÍ 2016

www.bozenanemcova.cz

 


 

Tisková zpráva: SLAVNOST JIŘINEK v ČESKÉ SKALICIVýstava jiřinek proběhne v areálu Muzea Boženy Němcové v České Skalici ve dnech 9.–11. ZÁŘÍ 2016 vždy od 9 do 17 hodin jako součást tradičních jiřinkových slavností. Od pátku do neděle představí vystavovatelé z východních Čech řezané jiřinky v obou sálech maloskalické tvrze, kromě řezaných květin bude k dispozici i výsadba přímo na tvrzi a v okolí muzejního areálu. Již dnes je v tomto památkově chráněném areálu vysazeno téměř 150 druhů jiřinek v počtu více než 1000 kusů. Součástí výsadby je vzorkovnice Langrova zahradnictví z Rájce-Jestřebí, které nabízí během výstavy objednávkový prodej (www.jirinylangr.cz). Muzeum návštěvníkům nabízí kavárenské služby přímo na výstavišti a volný vstup do expozic muzea. Běžným se stal volný vstup na výsadbové pole, a to již od července – pěstitelé tak mají lepší možnost pozorovat květiny během různých vegetačních cyklů a snadněji si poté vybrat.

 

Také letos budou moci návštěvníci hlasovat v soutěži s anketou o Královnu jiřinkových slavností. Sami svými hlasy vyberou nejpřitažlivější odrůdu a rozhodnou tak o symbolu Jiřinkových slavností 2017. Královnou jiřinkových slavností 2016 se loni stala odrůda Brad Pitt (www.muzeumbn.cz/kralovna-jirinkovych-slavnosti).

 


 

V dramaturgii výstavy se opět vyjímají akce s kulturním rozměrem. V pátek 9. září od 19 hodin mohou návštěvníci zhlédnout literární pásmo Poslední fejeton sestavený z díla Karla Čapka. Vystoupí s ním herec Petr Kostka. V sobotu 10. září budou na maloskalické tvrzi k poslechu staropražské písničky skupiny Klapeto (14–16:30 hod., v případě nepříznivého počasí se program přesouvá do Jiřinkového sálu) a večer ještě v mimořádně otevřeném ateliéru Julie Mezerové předvede soubor La Bilancetta koncert francouzské barokní hudby. Akce bude spojena s ochutnávkou francouzských vín. Neděle 11. září bude již tradičně patřit promenádnímu koncertu, který doprovází Big Band Dvorský (14–16 hod., v případě nepříznivého počasí se program přesouvá do Jiřinkového sálu).

V sobotu i v neděli (10–16 hod.) bude pro zručné návštěvníky, včetně dětí, připraveno malování na hedvábí. Zájemci si produkty nejen koupí, ale i vyrobí.

Nedělní doprovodný program zakončí v 15:30 vyhlášení vítěze ankety Královna jiřinkových slavností. Po celou doby slavnosti budou zájemcům k dispozici zdarma expozice obou českoskalických muzeí, včetně dočasné výstavy Křížové cesty jizerských hor. Všichni návštěvníci slavnosti dostanou nakonec možnost se slevou navštívit unikátní výstavu muzea Kouzlo starých časů s názvem S elegancí a noblesou, které je dočasně umístěna v hlavní výstavní síni muzea

 

Texty a fotografie (ZDEZDE) jsou volné k dalšímu užití. 

Další informace vám rádi poskytneme na tel. č. 491 451 285 a adrese muzeum@bozenanemcova.cz. Přehledný kalendář akcí na www.muzeumbn.cz/kalendar2016.

 

Akci finančně podpořil Královéhradecký kraj.

 

Jiřinkové slavnosti v Muzeu Boženy Němcové

  • 9. – 11. září 2016 | od 9 do 17 hodin
  • tradiční výstava jiřinek s doprovodným kulturním programem
  • maloskalický muzejní areál, maloskalická tvrz
  • výsadbu a řezané květy vystavují členové jiřinkářské společnosti Dagla z východních Čech, Exnarovo zahradnictví z Velkého Třebešova a Langrovo zahradnictví z Rájce-Jestřebí
  • objednávkový prodej hlíz
  • občerstvení v muzejní kavárně
  • doprovodný kulturní program

pátek 9. září | 19 hod.
POSLEDNÍ FEJETON
v Jiřinkovém sále vystoupí s literárním pásmem ze sloupků, glos a fejetonů herec Petr Kostka
sobota 10. září | 18 hod.

KONCERT BAROKNÍ HUDBY aneb CONSERT DE DIFFÉRENTS OYSEAUX
v ateliéru Julie Winterové-Mezerové hraje soubor LA BILANCETTA
Posluchači se prostřednictvím zpěvu, dobových nástrojů jako viole de gambe, théorbe či clavecin a také díky své fantazii octnou v komnatě barokního zámku ve Francii a vyslechnou efektní, zároveň ale i intimní hudbu určenou francouzské aristokracii i samotnému králi. V programu zazní skladby, jejichž autory jsou Estienne Moulinié, Monsieur de Sainte-Colombe, Robert de Visée, Louis Couperin a další francouzští barokní mistři.

sobota 10. září od 10 do 16 hodin a neděle 11. září od 10 do 16 hodin
Malování na hedvábí
výtvarná dílna, ze které si i bez výtvarného talentu odnesete krásný hedvábný výrobek… (v prostorách muzea)

sobota 10. září od 14 do 16:30 hodin
STAROPRAŽSKÉ PÍSNIČKY hraje KLAPETO
na maloskalické tvrzi
(v případě nepříznivého počasí v Jiřinkovém sále)

neděle 11. září od 14 do 16 hodin
PROMENÁDNÍ KONCERT
na maloskalické tvrzi hraje Bigband Dvorský
(v případě nepříznivého počasí v Jiřinkovém sále)

neděle 11. září v 15.30 hodin
Královna jiřinkových slavností
vyhlášení vítězů soutěže s anketou o nejkrásnější jiřinku výstavy

Plakát ZDE

Fotografie k volnému využití ZDE, foto Dagmar Dupke

Podrobnosti o jiřinkách v České Skalici na www.muzeumbn.cz/category/slavnosti-jirinek

Zvuková upoutávka: links.muzeumbn.cz/slavnosti

 

Božena Němcová. ZNÁTE JI? ... zábavné video ZDE

Další informace:

www.BozenaNemcova.cz
Muzeum Boženy Němcové v České Skalici
tel.: 491 451 285
e-mail: info@bozenanemcova.cz

 

První výstava jiřin se v České Skalici konala poprvé již roku 1837. Duší tehdejší soutěže jiřinkářů byl kněz František Hurdálek, který se o rok dříve zasloužil o založení spolku pěstitelů jiřin. Kromě Hurdálka, který vynikal organizačními schopnostmi, a Bohumila Bosseho, ratibořického zahradníka, který zaručoval odbornou kvalitu práce, byli členy spolku mužové význačného společenského postavení – správce chvalkovického zámku Augustin Hoch, královéhradecký nakladatel Jan Hostivít Pospíšil, dramatik Václav Kliment Klicpera a další. Spolek byl velmi aktivní a úspěšně konkuroval zahraniční nabídce semen a hlíz. Za tím účelem vydával katalogy, celostátně zadával inzerci, křížením vytvářel nové odrůdy. Českoskalický katalog na rok 1841 obsahoval 666 druhů jiřin!

Josef Steidler v roce 1836 vyhověl žádosti pátera Hurdálka a poskytl mu část svého pozemku vedle oblíbeného zájezdního hostince pro vybudování velké zahrady. Steidler jiřinkovému spolku "věnoval" i nový sál, postavený nad nově vybudovanou kočárovnou. Hostinci U Českého lva tak přibyla reprezentativní prostora, která svými rozměry neměla v kraji konkurenci. Do Jiřinkového sálu se přesunula většina společenského života města. Slavnosti jiřinek se konaly obvykle v druhém týdnu měsíce září. Nejprve se objížděly zahrady pěstitelů jiřin v okolí, vybíraly se nejlepší jiřiny. Vzdálenější pěstitelé pak přivezli své nejlepší jiřiny sami. Druhého dne určila tříčlenná porota vítěze.

Odpoledne bylo věnováno banketu a večer jiřinkovému plesu. Výzdoba sálu i města byla v soudobých referátech hodnocena velmi vysoko. Počet soutěžících stále rostl a v roce 1844 jich již bylo na 180. Není divu, že význam akce přerostl region. A tak mohla Skalice přivítat J. F. Smetanu, Ľudovíta Štúra, MUDr. Čejku, lékaře a literárního rádce Boženy Němcové, i Bedřicha Smetanu, který pod vlivem slavností složil Jiřinkovou polku (1841). Jiřinkový ples dvakrát navštívila i Božena Němcová. Z první návštěvy v září 1837 se, čerstvě provdaná, vracela jako královna plesu. Jiřinkové slavnosti oslovovaly svým charakterem spíše intelektuální vrstvu obyvatelstva, a tak s rostoucí proletarizací města začal jejich význam upadat. Po rozsáhlém požáru města a smrti hlavního organizátora Hurdálka se slavnosti konaly na dlouhou dobu naposled (1847). Slavnosti jiřinek byly obnoveny v roce 1925 a spolu s různými doprovodnými akcemi trvají dodnes. 

 

Slavnost jiřinek ve Skalici na Náchodsku (Květy 1841)

Teď se ženu s ostatním proudem nahoru do sálu, kterýžto se – radostné překvapení a užasnutí ten cit a to mínění ve mně zbudilo – v ten nejutěšenější a nejsvátečnější chrám bohyně Květeny byl proměnil. Tu bylo růženců a pletenců, tu chocholů a kytek rukou a okem krasocitným poutaných, a to všeho z jiřinek, z nichž by ta na cenu nejposlednější klobouk aneb ňadra té nejspanilejší dívky byla mohla krásiti.

   Když pak v sále u Šteidlera třetí čili čtvrtá mísa kolovala, najednou se na pavláčce hudba ozvala. Provozoval se především s pilností a zdařilostí úvod v Mozartovu zpěvohru: ,,Don Juan“. Mezi jinými hrála se polka, jiřinkám ke cti vypracovaná a po nich také pojmenovaná, která se vesměs tak líbila, že se několikráte opakovati musila.

   Není možná dosti povědíti a popsati, jaká to srdečná, upřímná radost, jaká to přátelská, pospolitá veselost celou společnost rozdechovala a osvětlovala.

   Něco před šestou hodinou vstalo se od stolu, pohovořilo a rozcházelo se. Hudba mnohozvučná utichla, aby o hodinu později, oddechnuvši sobě, nově nastruněna nejen v mysli a v srdci, ale i v pružných nohách opět oučinkovala. Mne tu s vřelým srdcem stojícího násilný ten vír také uchvátil, a nohoum mým, dalekou cestu unaveným, nebylo možná dříve z něho vyváznouti, až nastrojená světlost naše pohledem na bílé jitro vybledla, a poslední zvuk hudby v sále i v uších dozváněl.

   Ba věru! kdo chce v té nejsrdečnější a nejnevinější utěšenosti dvanáct hodin ztráviti, ten ať jde v tento slavný den do Skalice!

   „Aj!“ – myslil jsem sám u sebe, když jsem nasnídav se, s vakem i s holí k Jaroměři kráčel – „tobě nový, utěšený důkaz, že v národu českém, pro všecko, co v duševném smyslu život krášlí, obohacuje a zušlechťuje, mocné city vznikají a k oučinkování rozdechují. Ten samy duch – jehož jsme schopni, – síly naše budí a obživuje, jenžto nad celou Evropou mohutná křídla rozprostírá a k velkému cíli dokonalosti vesluje.“



Jazykové verze


Vyhledávání

Načítám...