Cesta: Aktuality / Ohlédnutí za výjezdním koncertem sborů IFAS


Ohlédnutí za výjezdním koncertem sborů IFAS

Když jsme s mou paní stoupali po schodišti chrámu kostela Nanebevzetí Panny Marie v České Skalici, měli jsme před očima černo. Černé, šedými pruhy prokládané sukně mladých žen se prolínaly s černými košilemi mladých mužů, veselé tváře, dychtící oči. Zanedlouho se ta všechna mladá energie uvolnila a chrám se naplnil zpěvem takové kvality, jakou i v Česku, v baště sborové hudby, slýcháme jen zřídka. NEW ZELAND YOUTH CHOIR – „mládežnický sbor“ z Wellingtonu na Novém Zélandu.

V první skladbě od Petera Phillipse, eminentního anglického skladatele pozdně renesančního období, jsme slyšeli dvojsbor Ecce vicit Leo (Hle, lev vítězí). Ženy stály před Vítězným obloukem a sbormistr David Squire se postavil téměř doprostředka chrámu. Tušil jsem, o co půjde. V tom se ozvaly zemité mužské hlasy z kůru od varhan, jakoby varhaník ponechal zařazený pedálový rejstřík, když odcházel. A David Squire dirigoval na obě strany tak, že zvuk byl zcela kompaktní, jakoby fyzikální zákony o rychlosti šíření pracovaly v jeho prospěch. Vysoká pozornost všech zpěváků byla obdivuhodná. Potom byl na řadě David Hamilton, Angele Dei. Rodák z Nového Zélandu přispěl obdivuhodně vystavěnou kantátou pro sólový soprán a sbor, obdivuhodně zazpívanou s dokonalou intonační precizností, s velkým dynamickým rozsahem, kdy u tak početného tělesa (okolo 50 členů) nepřekvapí žádné forte, ale uchvátí skvostná pianissima. A tak tomu bylo i nadále, Mendelssohn – Ehre sei Gott (Sláva Bohu na výsostech) a v úpravě Mosese Hogana pro sólový soprán, tenor a sbor gospel This Little Light of Mine. Kdo oba sólisty neslyšel, nebude mít nic z mého nadšení pro jejich podání, ta energie se dala nasát jen v tom okamžiku a na tom místě.
    Druhá část koncertu byla věnována sboru Uralské státní univerity B.N.Jelcina „Vadim Serebrovskij“. Lidé, očividně velmi mladí, přišli nenuceně v džínsách a červených a modrých tričkách s bílým nápisem jména souboru, stejně jako energická sbormistryně Julia Poljanovskaja, ozdobená ještě pěknou škubou na zadní kapse. Předvedli dobrou sborovou produkci okresního formátu a připojili mnoho přídavků. Publikum si zřejmě myslí, že potlesk je povinnou odměnou. Není. Intonačně i rytmicky mnohem horší soubor potěšil až ukrajinskou lidovkou „Sneg belenkij“ v podání altistky se sametovým hlasem, která byla odměněna zaslouženým potleskem. Další produkci včetně spirituálu, který zřejmě zdůrazňuje „mladost souboru“, bych si byl raději ušetřil.


     To proto, že jsem se těšil na příslib organizátory pečlivě připraveného tištěného programu, kde byl v pokračování koncertu uveden novozélandský tradicional „Karanga waka Te Iwi E“ (Náš kmen volá k lidem). Píseň zazněla v maorštině, což bylo samo o sobě zajímavé. Provedení strhující: nejdříve přišla sopranistka, která ve své krásné tváři maorské kořeny nemohla zapřít. Vstoupila s hlasitým zpěvem na dokonale čistém jednom tónu a se sbormistrem Davidem Squire, který se s kytarou postavil daleko od ní, až za Vítězný oblouk. Posléze přicházel celý sbor. Byli jsme vystaveni zvukové bouři sól a chórů, bouři až do závěrečného akordu dramaticky vystupňované. Sbormistr se sborem, aniž jej zjevně řídil, tvořil na místě kouzelné formace, zvukově tak malebné, že nelze zapomenout.

     Vystoupení novozélanďanů zakončovala mariánská píseň opět v maorštině „Ka waiata“ od Dicka Punaki, což jsme v kostele Nanebevzetí Panny Marie přijímali zvláště vděčně. A ještě to nebylo vše, zařazeny byly dva přídavky, první dirigovaný Julií Poljanovskou a druhý Davidem Squire.
     A to je to, co je na setkáváních pěveckých sborů nejkrásnější, už nejde ani o národnost, ani o šaty, konečně v absolutní míře ani o tu dokonalost provedení. Ve společném zpěvu padají hranice, padají konvence. Ve společném úsměvu zazněla jako poslední The Irish Blessing (Irské požehnání), píseň známá ve všech sborech. S chutí jsem se také přidal a společně se všemi si zazpíval.
     Před kostelem jsme se dočkali ještě krásného překvapení: vyslechli jsme dva zhudebněné Shakespearovy sonety. Nadšení přítomných opravdu neznalo mezí.

Karel Vik

 

V České Skalici jsme aplaudovali vynikajícím novozélanďanům

Je tradicí, že jednou za dva roky (bienále), začátkem července přijíždějí koncertovat do kostela Nanebevzetí Panny Marie v České Skalici – Malé Skalici špičkové světové akademické sbory, účastníci prestižního mezinárodního soutěžního festivalu akademických sborů – IFAS Pardubice.

Letos se jednalo o 10. jubilejní koncert a 3. července nás svým uměním potěšily sbory – novozélandský New Zealand Youth Choir (NZYC) z Wellingtonu s dirigentem a uměleckým vedoucím Davide Squire a Vadim Serebrovskij – sbor Uralské státní univerzity B. N. Jelcina z Jekatěrinburgu (Ekatěrinburgu) se sbormistryní Julii Poljanovskou.

A byla to v pravdě důstojná oslava, kterou ozdobil svým výkonem vynikající novozélandský sbor New Zealand Youth Choir (NZYC) s dirigentem a uměleckým vedoucím Davide Squire.
Tento akademický sbor opravdu nadchl posluchače nejen v kostele Nanebevzetí Panny Marie v České Skalici – Malé Skalici. New Zealand Youth Choir nejenže v Pardubicích získal nejvyšší ocenění ve čtyřech soutěžních kategoriích, ale stal se i absolutním vítězem festivalu, držitelem GRAND PRIX IFAS 2016 Pardubice ! 

Velmi mladý sbor Uralské státní univerzity B. N. Jelcina z Jekatěrinburgu (Ekatětinburgu), získal Pardubicích v kategorii B1-folklór první místo ve zlatém pásmu a uspěl i v kategorii A1 smíšené sbory v bronzovém pásmu. V České Skalici zaujal několika písněmi, především pak ukrajinskou lidovou písní „Sneg belenkij“.

Koncert, nad kterým převzali osobní záštitu MVDr. Pavel Bělobrádek, PhD., MPA, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a město Česká Skalice si nenechal ujít i Peter Freestone, osobní asistent Freddieho Mercuryho (již zemřelého zpěváka kapely Queen, považovaného za jednoho z nejvýznamnějších zpěváků v historii).

Finančně koncert podpořili město Česká Skalice, Královéhradecký kraj, JH elektro Hartman, Zdeněk Křička, Vladimír Křička, Slnava elektro, s.r.o., Milan Bekr ELBEK, Stavis Česká Skalice, dále rodiny Vlčkových, Adamů, Štěpánových, Kašparových a Bohumil Durek. Mediálními partnery koncertu byli Rádio PROGLAS, Náchodský deník. Festival IFAS Pardubice podpořila Mgr. Ivana Mejstříková, lékárna „U Zlatého hada“ Česká Skalice

Všem patří velký dík.

Koncert měl veliký ohlas i u posluchačů mimo Českou Skalici a velmi rád vyřizuji i poděkování za skvělou organizaci, starost a přijetí obou sborů v České Skalici od ředitelky IFAS Pardubice, Ing. Aleny Mejstříkové i představitelů obou sborů. Je to poděkování všem, kteří se na organizaci a zajištění koncertu i doprovodného programu pro sbory podíleli.

Pořadatel koncertu děkuje společnosti Mezinárodní festival akademických sborů IFAS Pardubice, jmenovitě Ing. Aleně Mejtříkové, ředitelce festivalu, Miroslavu Baťovi, organizačnímu řediteli, Prof. PaedDr. Jiřímu Kolářovi, uměleckému řediteli a jejich spolupracovníkům, svým kolegům z KDU-ČSL, paní Janě Tomkové, Lucii Peterkové, Ondřeji Vlčkovi, Janě Kudrnáčové, Evě Vlčkové, Františku Pecnovi a mnoha dalším ochotným a obětavým lidem za nezištnou pomoc. Za technickou pomoc děkuji Římskokatolické farnosti Česká Skalice, Muzeu Boženy Němcové a UPM Praha – muzeu textilu, městu Česká Skalice.

Jan Vlček
Fotografie na této stránce: František Pecen a Jiří Sejkora (IFAS Pardubice)


Jazykové verze


Vyhledávání

Načítám...